Měsíc máme za sebou

Předem se omlouvám za mou delší neaktivitu, ale Colísek čím víc roste tím víc má energie a mé sezení u počítače a psaní článků je neuskutečnitelné protože bych furt ztrácela nitku :). Do toho se mi přidala škola a tak, takžečasu málo, ale pro psisko furt spousta :).

Tak máme za sebou náš první společný měsíc a jsem na něj pyšnější a pyšnější :). Zatím mi teda nepřijde že to je JEN měsíc ale už tak půl roku. Pomalu si bez něj nedokáži představit den :). Colísek ( jak už jsem psala ) má spoustu energie tak jsme začali podnikat i delší vycházky při které spolu běháme po louce ( já jako blázen, on normálně ). Několikrát jsme se i vydali mimo naše sídliště a potkali jsme i pár štěňátek :). Tady u nás pár kamarádů máme, ale nejvíc asi labradorka Hockey co bydlí kousek od nás :). Jinak ještě 2 bordeří klucí z louky a pak kamarádky pinčice, ale ta bydlí dál a hlavně je jí ve sněhu pěkná zima ( což Colísek nerespektuje a válí jí ve sněhu pořád ) . Většinou ale chodíme samotní s míčkem což se nám také moc líbí. 23.12. Colíska čeká poslední dávka trojkombinace a pak už jen vzteklina a máme to. Pečlivě odčervujeme a hlavně spápnem co se dá ;). Colin už bude mít něco přes 7 kilo bych řekla, za chvilku ho budu brát pomocí jeřábu, roste nám hoch pěkně :). Černé flíčky na čumáčku krásně tmavnou a sem tam objevím novej na tlapce nebo v límci. 

Už tu malej vydrží i sám a vždy když přijdu tak způsobně leží u mě v pelechu a kouše si kost či nějakého svého plyšáka ( sbírku plyšáku rozšířil o mou milovanou opičku z dětství a kočičku ). Doma bych řekla že někňučí, celkem vypadá na strašně tichého psíka :D. Štěká jen když po něm něco chci :). K Vánocům bych měla dostat foťák tak snad budou fotky kvalitnější a každopádně jich slibuju mnohem,mnohem víc. Už nevím co o prďolovi napsat protože bych se opakovala. Už asi jen to že Vám přejeme dobrou noc a Colin posílá pac!